Podzimní tabulka se už konečně uzavřela a áčko přezimuje na 4 příčce (29 bodů) s tříbodovou ztrátou na zaslouženého lídra soutěže SK Lukavec (32 bodů).
Jarní část soutěže však začne o týden dříve pro tým TJ Žitenice, jejichž hráči mají v nohách o dva zápasy méně a ztrácí na lídra 6 bodů (odloženo s Lovosicemi a Rovným). Pořadí se tak může ještě změnit před oficiálním startem jarních bojů.
Faktem je, že se utvořila silná pětka, která bude bojovat o prvenství, protože 6 tým (Dobříň) už ztrácí na 5té Žitenice 8 bobů!
Pojďme si nyní na začátek sdělit několik statistických faktů :
1, A tým jak jsme již řekli, skončil na 4 příčce se ziskem 29 bodů stejně jako třetí tým Hoštka a stejně tak jako Úštěk
2, A tým má 3 nejlepší obranu s počtem 22 inkasovaných branek (nejlepší defenzíva Lukavec, 18 branek)
3, V tabulkách Doma / Venku to pak vypadá takto : Doma 17 získaných bodů v 6 domácích zápasech, při skóre 20:9, Venku 12 získaných bodů v 7 zápasech při skóre 19:13.
4, Nejlepším střelcem áčka je Tomáš Uličný se 17 brankami (celkově třetí, když mu chybí 7 branek na lídra z Lukavce!)
Vlastní hodnocení áčka, už ale přenecháme povolaným… Trenére tak jak… ?
“ Z podzimní části jsem popravdě trošku více rozhozený po mentální stránce než bych podle tabulky asi měl být a jsem strašně rád, že už je konec! Asi se budete ptát proč, což samozřejmě chápu, tabulka říká, že bychom měli hrát už zase o špici a vše by mělo asi být zalité sluncem… ale ono není. Pokusím se to trošku shrnout.
Vše začalo klasicky letní přípravou, kdy jsme měli chuť do tréninku, byly jsme zdraví a na hřišti to bylo vše v pohodě. Odehráli jsme těžká utkání s dobrými výsledky a i hra byla až na Sebuzín dobrá! Jenže pak se na nás začala nabalovat smůla v podobě zranění. Nejprve se zranil Zděnda Buriánek, který měl být první posilou a který měl týmu dát klid ve finální fázi hry! Jeho zranění se zprvu nezdálo vážné, ale jak sami víte, ukázalo se, že nám na podzim nepomůže! Další zápas, další fatální zranění, tentokráte druhá „posila“ Michal Netolický . Poté start soutěže v podobě domácího zápasu s nováčkem, kde jsme ale předvedli velice nedobrý výkon! Přesto jsme brali body za výhru na penalty! Druhý zápas v Brňanech a asi náš nejhorší výkon podzimu umocněný dalším fatálním zraněním Patrika Krebse, který v Brňanech už nesmí nastoupit. Pokaždé když se hraje tam, zraní se 🙂 ! Od té doby jsem musel do kopaček já a tým se zvedl jasnou domácí výhrou 3:0 proti Žitenicím. Do Lukavce (kde jsme neodehráli špatný zápas a rozhodně jsme si nezasloužili prohrát) už bohužel s týmem neodjel další základní kámen a tím je kapitán Pavel Vít, který ve finále vypadl celkem na 4 zápasy za sebou. To už je v pořadí 4 absence… pátá je dá se říci absence Tomáše Chodury, který odchytal jen 5 zápasů. Nahradit ho měl Jirka Spodniak, který odchytal výborná utkání když tady Tomáš nebyl, ale už jsme zase zpět, zranění a do brány tak musel Patrik Kalivoda, který výborně zaskočil v zápasech s Libotenicemi , Býčkovicemi a Budyní…
Od Lukavce jsme pak táhli sérii 4 výher , kdy naše výkony, ale začali opovážlivě kolísat! Litoměřice doma – špatný začátek, ale výkon poté velice slušný! Libotenice opět špatný začátek a pak celkem slušný výkon hlavně v druhé půli. Úštek, tam to nebylo o fotbale, ale doslova o tom kdo na oraništi nakopne balon na bránu a dá gól. I tam jsme to zvládli … Poté se to pomalu začalo lámat k horšímu a horšímu viz utkání s Býčkovicemi , které jsme měli jednoznačně přejet, ale zde jsme začali být hrozně špatní! I to jsme zvládli vyhrát… V tuto dobu už jsme začali spíš netrénovat … na hřišti začala scházet pohoda ve všech směrech a bylo to bohužel ale hrozně vidět. Důkazem budiž zápas v Lovosicích, kde jsme měli po 20 minutách vést 3 nula a bylo by po zápase, ale šance jsme doslova zahodili a pak nám někdo vypnul tlačítko… přestali jsme běhat, nešla nán přihrávka a zápas jsme pak doslova odchodili s tím, že jsme ještě dvakrát inkasovali. Korunu tomu všemu dal zápas s Budyní, který jsme sice vyhráli, ale o pohodu rozhodně nešlo… Takový odrazový můstek pak bylo derby na které jsme se připravili lépe a na hřišti to bylo vidět! Pak doslova nečekaná přestřelka s Dobříní, kdy jsme nepodali zcela optimální výkon, ale zase to nebyl tak strašný výkon jako třeba s Budyní … a pak poslední kolo v Rovném. Řekl bych takticky dobře zvládnuté utkání, které se zlomilo nástupem do druhé půle, kdy jsme byly jednoznačně lepší !
Když se to pak všechno vezme kolem a kolem, nebýt strašně hloupých proher v Brňanech a v Lovosicích, mohli jsme být dneska na čele, ale nemyslím si že by to bylo zasloužené! Tam kde jsme nyní si myslím, že odpovídá realitě!
Jak tedy ze souhrnu vyplívá, zklamaný i když to asi není to pravé slovo, řekněme mrzutý, mentálně vyčerpaný se aktuálně cítím. Důvody jsou celkem jasné, bohužel to ale souvisí vše se vším. Doba prostě je taková., že ne všichni můžou trénovat a někteří nemůžou trénovat vždy… to ale neznamená, že by jsme se neměli připravovat všichni, třeba individuálně! Jak postupem času přicházeli zranění, která jak se ukázalo, byla vážnější a dlouhodobější, vypadli z tréninků kluci, kteří by jinak na tréninku asi byly. Tím pádem jsme „trénovali“ netrénovali a to se začalo negativně propisovat na hřiště. Sebedůvěra byla pryč.. někteří dokonce začali velice rychle ztrácet po fyzické stránce. Práce s míčem atd o tom ani nemluvím…. Najednou jsme měli až nebezpečně úzký kádr, se kterým prostě nešlo čarovat… Naopak se začali objevovat jedinci, kteří mají sebevědomí větší, než by měli mít a přenášelo se to negativně na hřiště. Nikoho jmenovat nebudu, to si musí každý vyhodnotit sám , kdo se v tom najde nebo ne, je jen na každé osobnosti!
Mrzí mě jedna věc, kterou tady musím zmínit já sám za sebe a za kterou se musím zpětně omluvit! Po zápase s Budyní jsem frustrován z našeho výkonu odešel po zápase do kabin aniž bych absolvoval naší již tradiční děkovačku lidem, kteří nás podporují a jsou členy naší „rodiny“ ! To mě mrzí a Patrik Krebs měl po zápase v kabině pravdu i když jsem ji v ten moment rozhodně zlostí nechtěl slyšet! Za to se omlouvám, zpětně mě to teďka mrzí !!
Pokud bych měl někoho osobně vyzdvihnout a dát mu morální kredit, určitě by to byl v první řadě Zdeněk Bovška, který se více jak půl podzimu rval s bolestmi a do každého zápasu šel velice limitovaný! Přesto odehrál drtivou většinu toho co šlo a co ho pustilo! Poté opět Tomáš Uličný , i když spíš netrénuje opět má na kontě úctyhodnou střeleckou bilanci, na kterou samozřejmě pracuje celý tým. A vyzdvihnout také musím Davida Červeného, Fandu Horáka a Petra Heska, kteří statečně drží tréninkový prapor !
Jsem tedy rád, že je konec, stejně tak jako asi většina kluků. Prostě je potřeba pauza .. “ vyhladovět“ jak se říká, vyléčit šrámy a poté se s velkou parádu vrhnout do přípravy, která věřím bude pro nás stěžejní!